VZTAH PRAVOSLAVÍ K ČESKÉ REPUBLICE

Stručný přehled

Pravoslaví je náboženstvím, jehož kořeny a přímá posloupnost biskupů sahá neporušeně až k jeho zakladateli Ježíši Kristu, který je hlavou samotné církve. Pravoslavná církev není centralizovaná a mocensky řízená jedním člověkem, ale uplatňuje se v ní princip rovnosti jednotlivých autokefálních (samostatných) církví tak, jak to bylo běžné v celém křesťanském světě až do 11. století.

Byzantská říše

Po rozdělení křesťanství na „východní“ (Byzanc) a „západní“(Řím) roku 1054 zůstává pravoslaví věrné odkazu prvních sedmi všeobecných sněmů, na kterých byly formulovány základní věroučné články křesťanství.

Pravoslavní vyznávají nezměněný Nicejsko-cařihradský Symbol víry, přijímají chléb a víno, proměněné při liturgii na Tělo a Krev Páně.
               

Počátky christianizace Velkomoravské říše jsou velmi úzce spjaty s řeckou pravoslavnou církví. Díky diplomatickému jednání knížete Rostislava s císařem Michalem III. přišli na Velkou Moravu roku 863 byzantští věrozvěstové, Konstantin (Cyril) a Metoděj.

Kníže Rostislav (846-870) velkomoravský kníže

Kníže Rostislav (846-870) velkomoravský kníže

Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj

Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj

Tito učenci sestavili slovanskou abecedu, jejíž grafická forma se nazývala hlaholice. Přeložili Bibli, spisy svatých otců a bohoslužebné knihy. Slovanský lid se tak rychle pozvedl na vrchol soudobé vzdělanosti. První Přemyslovci, kníže Bořivoj a kněžna Ludmila (babička sv. Václava, který byl též vychován v slovanském ritu), přijali křest z rukou sv. Metoděje.

Hlaholské písmo sestavené svatým Konstantinem

Hlaholské písmo sestavené svatým Konstantinem

Po smrti sv. Metoděje byli jeho žáci z Moravy vyhnáni. Většina žáků odešla do Bulharska. Tam nejspíše vznikla cyrilice – grafická forma staroslovanského jazyka, vycházející z řecké abecedy. Autorství cyrilice je přisuzováno Metodějovu žáku, Konstantinovi.

Roku 1079 žádá král Vratislav II. v Římě o všeobecné zavedení slovanského obřadu v Čechách.Jeho žádost je však rázně zamítnuta. V této době již nastalo odpadnutí západního (římského) patriarchátu od čtyř východních, známé jako rozkol r. 1054. O dvacet let později začíná vyhánění slovanských mnichů ze Sázavského kláštera. Slovanské bohoslužebné knihy jsou páleny, je násilně zaváděn latinský obřad.Latinští kronikáři (Kosmas) zamlčují existenci slovanských bohoslužeb.

Roku 1346 žádá Karel IV. papeže o povolení bohoslužeb v slovanském jazyce. Dostává povolení ke zřízení kláštera Na Slovanech. Je založen 1437 a patří k největším v tehdejší Evropě.

Husitské hnutí je snahou o reformu poměrů v římskokatolické církvi, snahou o navrácení bohoslužeb v slovanském jazyce a k přijímání Těla i Krve Kristovy nejen klérem, ale i laiky. Husité si dobře uvědomují, že počátky organizovaného českého náboženství jsou řecké – východní. Navazují jednání s Konstantinopolí. Ta je po vyžádání si písemného vyznání jejich víry uznává a dopisem r.1452 dává najevo, že je ochotna k sesterskému spojení s husity. Bohužel o rok později je Konstantinopol dobytaTurky.

Gorazd II., vlastním jménem Matěj Pavlík

Gorazd II., vlastním jménem Matěj Pavlík

Po vyhlášení Československé republiky se část římskokatolického duchovenstva snaží o reformu hledající inspiraci v pravoslaví. Roku 1921 je srbskou církví vysvěcen první český pravoslavný biskup Matěj Pavlík (bývalý kněz římskokatolický), který přijímá jméno Gorazd, což byl první slovanský biskup a nástupce sv. Metoděje. Gorazd dává církvi pevný právní a kanonický základ, pravoslavný liturgický řád a v souladu s Evangeliem a tradicí pravoslavné církve i národní bohoslužebný jazyk. (Západní církev sloužila až do 2. pol. 20.stol. latinsky.)

 Za druhé světové války, po prozrazení atentátníků na říšského protektora skrývaných v pravoslavném chrámu v Resslově ulici v Praze, je 4. září 1942 biskup Gorazd se svými spolupracovníky popraven a Československá pravoslavná církev zakázána. Po válce je činnost církve obnovena. Rozdělením republiky v roce 1993 dochází ke změně názvu církve, avšak ne k právnímu rozdělení. V současné době má Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku čtyři eparchie (biskupství). Dvě v České republice – pražskou a olomoucko-brněnskou a dvě na Slovenku – prešovskou a michalovskou.

Historie, Naše víra, Nové příspěvky, Pravoslaví

Obrázek Vztah pravoslaví k České republice