Nové příspěvky, Svatí

Ctihodný Jiří (Karslidis) z Dramy. / Díl I. – Dětství.

V dnešní „moderní“ době se může zdát, že některé z klíčových duchovních zdrojů patří minulosti. Podobně bývá například někdy mylně nahlíženo na fenomén svatosti, protože životy světců mívají v obecném povědomí nádech něčeho neobvyklého, starobylého a geograficky vzdáleného. Ve skutečnosti se svatost nevytratila ze světa ani v současnosti. Životy soudobých světců pro nás mohou být rovněž dnes osvěžující inspirací a živoucím svědectvím dokumentujícím, že lze zvítězit nad zlem, smrtí, časem i prostorem a současně zakusit nekonečně láskyplnou a všeuzdravující Boží přítomnost naplňující naši každodennost.      

Jiří z Dramy na fotografii

Jiří z Dramy na dobové fotografii

Pozoruhodným příkladem soudobého světce nám může být bohonosný otec Jiří z Dramy (rodným příjmením Karslidis, Γεώργιος Καρσλίδης), který dosáhl v současnosti v řeckém pravoslavném prostředí velké obliby. V Čechách ani na Moravě není prozatím bohužel znám, přestože jeho pozoruhodný život ovlivněný historickými zvraty 20. století bezpochyby zasluhuje bližší pozornost.

Jiří se narodil roku 1901 v městečku Argyroupolis v oblasti Pontos na severovýchodě dnešního Turecka. Pontos byl raným centrem křesťanství vyznávaného místní početnou řeckou komunitou, avšak po násilném začlenění oblasti do Osmanské říše v 15. století docházelo ze strany muslimského obyvatelstva k sílícímu islamizačnímu tlaku vůči křesťanům. Zmíněný tlak kulminoval právě na počátku 20. století, tedy v období Jiřího dětství.

Malý hoch získal při křtu jméno Atanáš. Jeho rodiče Sava a Sofie zemřeli, když byly dítěti tři roky. Chlapce se ujala zbožná babička, která jej v sedmi letech vzala na nezapomenutelnou pouť do nejproslulejšího pontského monastýru Panagia Soumela a darovala mu malou ikonu Panagie. Později se hoch s příbuznými odstěhoval do Erzurumu a zažíval zde nepříliš radostné období, neboť jej jeho bratr týral. V šesti letech proto uprchl z domova a v třeskuté zimě putoval pohořími Kavkazu. Na pokraji smrti dítě objevili v jeskyni zapadané sněhem turečtí pastýři velbloudů, kteří jej předali na vychování muslimské rodině. Noví pěstouni Jiřího adoptovali a vytvořili mu milující rodinné prostředí.

Ikona s vyobrazením Jiřího z Dramy

Ikona s vyobrazením Jiřího z Dramy

Již chlapcovo dětství bylo údajně doprovázeno pozoruhodnými událostmi. Jednoho dne se například zjevil hochovu adoptivnímu otci sv. Jiří a oznámil mu, že jeho svěřenec přivede k Bohu mnoho lidí a stane se monachem. Jindy samotný Jiří spatřil tři muže, kteří mu předpověděli životní dráhu monacha. Když se pak svěřil se svým zážitkem opatrovníkovi, ten jej zavedl do tajného sklepení pod vlastním domem, jež sloužilo jako křesťanská svatyně. Muž se přiznal k tomu, že jeho rodina patří ke kryptokřesťanům skrývajícím svou víru z bezpečnostních důvodů před muslimskými sousedy. Ve sklepení hoch spatřil ikonu Tří hierarchů a s jistotou rozpoznal, kdo byli ve skutečnosti oni tři muži, kteří jej navštívili. Připomeňme, že kryptokřesťanství bylo v oblasti poměrně rozšířené. Křesťanské rodiny ze strachu svou víru po staletí ukrývaly, scházely se k obřadům v improvizovaných podzemních či skalních svatyních a jejich příslušníci se navenek chovali, oblékali a žili zcela jako muslimové.

V devíti letech byl Jiří přijat do monastýru Životodárného pramene v gruzínském Tbilisi. V monastýru nad ním držel ochrannou ruku igumen, jenž se mu stal duchovním otcem. Chlapec se věnoval především modlitbě, asketismu a rád fyzicky pracoval – šil, tkal a vařil. Léta strávená v monastýru rychle ubíhala.

Ctihodný Jiří (Karslidis) z Dramy. / Díl II.